Černé a hnědé uhlí: Jaké známe druhy uhlí?

Datum vydání: 22. 2. 2022

Uhlí vznikalo v mokřadech a bažinách rozkladem pravěkých rostlin. Působením slunce, vody, vzduchu a několika minerálních látek se tyto rostliny přeměňovaly v uhlovodíky. Při tomto procesu zbytky rostlin odumřely a začaly klesat na dno bažin, kde se díky nízkému obsahu kyslíku nemohly přirozeně rozložit. Působením tlaku a vyšších teplot ztrácela tato hmota vodu a další látky, zatímco podíl uhlíku rostl. Jaké známe druhy uhlí a na co se používají?

Lignit

Nejméně karbonizované a geologicky nejmladší hnědé uhlí nazýváme lignit. Má v sobě zhruba 60 % uhlíku a je nejméně kvalitní. Používá se hlavně pro výrobu elektřiny a výrobu technologického tepla.

Hnědé uhlí

Hnědé uhlí bývá většinou matné a je mladší než černé uhlí (tzn. méně kvalitní). Obsahuje přibližně 80 % uhlíku a těží se dnes hlavně povrchově. Dělí se na dva druhy: energetické a použitelné pro spalování v kotlích. Energetické uhlí potřebuje k hoření vyšší teploty, proto se používá pouze v elektrárnách. Druhý typ hnědého uhlí je vhodný do kotlů na tuhá paliva v rodinných domech.

Přechodné typy uhlí

Přechodné typy mají vlastnosti hnědého a černého uhlí, ale nedají se zařadit ani do jedné skupiny. Využívají se pro výrobu elektřiny, tepla a chemickou výrobu.

Černé uhlí

Černé uhlí je tvrdé a lesklé. Má vysokou hustotu a obsahuje mezi 70–90 % uhlíku. Černé uhlí se využívá v energetickém průmyslu jako kvalitní palivo pro tepelné elektrárny. V chemickém průmyslu se z něj vyrábí svítiplyn, uhelný dehet a koks. Dále se využívá při výrobě železa, oceli a litiny.

Antracit

Antracit je geologicky nejstarší typ uhlí. Je lesklý, černý a obsahuje přes 90 % uhlíku. Používá se na vytápění a k výrobě chemikálií.

Dřevěné uhlí

Jeho výroba spočívá v karbonizaci, tedy zahřívání na vysokou teplotu bez přísunu vzduchu. Kvalitu dřevěného uhlí určuje velikost a druh dřeva, ze kterého bylo vyrobeno. Dřevěné uhlí se dříve využívalo při výrobě železa a bylo po dlouhou dobu zdrojem tepla v kovářských výhních. Dnes se používá hlavně ke grilování, setkat se tedy můžete i s názvem grilovací uhlí.

Kovářské uhlí

Jako uhlí pro kováře se dnes používá kvalitní černé uhlí, které je velké asi jako hrášek, jelikož obsahuje minimum síry. Vyznačuje vyšším stupněm prouhelnění a tedy vyšším obsahem uhlíku (90–96 %). Někteří kováři používají také koks nebo směs kovářského uhlí a antracitu.

Pytlované uhlí

S pytlovaným uhlím se setkáte v obchodě, pokud potřebujete sehnat topné palivo do své domácnosti. Je určeno zejména pro klasické kotle na uhlí a kamna. Většinou se vyznačuje nízkým obsahem síry, velmi dobrým spalováním a vysokou výhřevností.

Živočišné uhlí

Živočišné uhlí nebo také aktivní uhlí se řadí mezi tzv. střevní adsorbencia. Aktivní uhlí vzniká při spalování organických materiálů, jako jsou skořápky kokosového ořechu, dřevo nebo uhlí. Živočišné uhlí je netoxické léčivo, které pomáhá například při průjmech.

Přečtěte si také o fosilních palivech.