Jak vznikla jaderná elektrárna: Vůbec první reaktor byl otevřen v SSSR
Datum vydání: 14. 5. 2020
Věděli jste, že počátky vzniku jaderné energie lze datovat až do roku 1895? Nebo že první komerční atomová elektrárna byla postavená ve Velké Británii? V článku vám představíme hlavní historické milníky, které provázely vznik jaderné energie.
Atomová energie se podílí na výrobě přibližně 11 % světové elektřiny. V České republice pak pochází z jaderných elektráren až třetina zde spotřebované elektřiny. Jaderná energie se zkrátka zdá samozřejmostí, avšak od objevení jaderného rozpadu až k dnešnímu dni vedla cesta dlouhá přes 125 let.
1895. Wilhelm Röntgen objevil radioaktivního záření
Prvek uran byl známý již více než 100 let, ale k přelomu došlo až v roce 1895, kdy Wilhelm Röntgen objevil rentgenové záření. Na práci německého fyzika navázalo několik dalších vědců, jako Henri Becquerel, který popsal přirozenou radioaktivitu prvků, nebo v našich končinách známější Marie Curie-Sklodowská, která za pravděpodobnou příčinu záření označila rozpad jádra atomu.
Koncem 18. století se princip radioaktivity zkrátka dostal na vědecké výsluní a akademikům vysloužil několik Nobelových cen. V této době ale ještě nebyly informace o negativních dopadech záření, což se odrazilo na zdravotním stavu řady pracovníků a některé výzkumné práce byly dokonce pozastaveny.
1938. Němečtí vědci poprvé rozštěpili jádro uranu
Následovalo několik desetiletí výzkumů, avšak jasněji v principu radioaktivity udělal teprve rok 1938, kdy se německému vědci Otto Hahnovi a jeho kolegům vůbec poprvé podařilo rozštěpit jádro uranu. O rok později již byly principy jaderné reakce popsány ve vědeckých pracích, které daly vzniknout moderní jaderné energetice.
1939 až 1945. Válka znamenala skokový pokrok a první atomové zbraně
2. světová válka znamenala mimo jiné závody ve zbrojení a důraz na jaderné programy jednotlivých zemí. Výzkum postupoval doslova raketovým tempem a řízené štěpení atomu se stalo samozřejmostí. První zemí, která v roce 1945 vyvinula atomové bomby se staly USA, a to v rámci utajovaného vojenského programu Manhattan. SSSR vyvinula jadernou zbraň o 4 roky později.
Po konci války se úsilí přesunulo od výroby zbraní k pokusům využít štěpnou reakci na výrobu elektřiny. To se podařilo v roce 1951, kdy americký experimentální reaktor EBR-1 rozsvítil 4 žárovky.
O 3 roky později, v roce 1954, byla v SSSR zprovozněná první elektrárna v Obninsku, ta však sloužila čistě pro vojenské účely. V roce 1956 následovalo otevření britské elektrárny v Calder Hall. Sice se jednalo o vojenskou elektrárnu, ale zároveň fungovala i komerčně. Nicméně první skutečně komerční elektrárnou s jadernými reaktory se stala v roce 1957 americká Shippingport.
Jak to bude s jadernou energií do budoucna?
Nyní je na světě přes 400 jaderných reaktorů, řada dalších se staví a vše nasvědčuje tomu, že jaderná energetika svého vrcholu zatím nedosáhla. Napovídá tomu i fakt, že jaderná elektřina je využívána teprve přes 60 let a mnoho technologií stále čeká na objevení. Vědci se nyní snaží rozlousknout otázku opětovného využití uranu, znovu by totiž mohlo jít využít až 90 % jaderného paliva.
