Menu

Odkud k nám proudí fosilní paliva: Znáte ropovody a plynovody v ČR?


Datum vydání: 17. 6. 2019

Z Ruska na naše území každoročně doputuje 5 miliónů tun ropy a 6 miliard kubických metrů zemního plynu, což pokrývá většinu české spotřeby těchto fosilních paliv. Kromě východu k nám však ropa a zemní plyn proudí také ze západní a severní Evropy.

Ropovod

Vedení ropovodní a plynovodné sítě do značné míry předurčuje, na jakých státech je Česká republika ekonomicky závislá. I proto je strategicky výhodné, že se na naše území dostává ropa dvěma různými cestami – starším ropovodem Družba a novějším ropovodem IKL.

 

Družba aneb přátelství České republiky s Ruskem

Se svými 5 100 km je nejdelším ropovodem na světě a jeho název je ruským výrazem pro přátelství. Ropovod Družba začíná v jihovýchodní části evropského Ruska a v Bělorusku se rozděluje do dvou větví. První z nich vede do Polska s Německem a druhá rozvádí ropu na Ukrajinu a do Maďarska, Slovenska a České republiky.

Družba začala na naše území přivádět ropu v 70. letech minulého století a před 20 lety se dočkala rozsáhlé modernizace. Českou republikou dnes vede 357 km ropovodu Družba, který nám ročně dodá přibližně dvě třetiny z celkového množství ropy spotřebovaném na našem území.

Ropovod IKL nás propojuje s Německem i s Jadranem

Po sametové revoluci se začaly objevovat snahy o snížení ekonomické závislosti Československa na Rusku. Ty vedly ke stavbě ropovodu IKL, který je napojen na ropovod TAL, dopravující ropu z italského přístavu Terst. Českou republikou dnes prochází 168 km ropovodu IKL, což je přibližně polovina jeho celkové délky.

Název IKL je tvořen počátečními písmeny měst Ingolstadt, Kralupy nad Vltavou a Litvínov, které měl ropovod podle původních plánů spojovat. Nakonec však vede z německého Vohburgu an der Donau do Nelahozevsi poblíž Kralup nad Vltavou.

V Nelahozevsi se nachází i Centrální tankoviště, sloužící především ke skladování strategických zásob ropy, které by pokryly naši spotřebu v případě přírodní katastrofy nebo jiné nečekané situace. V areálu se nachází celkem 16 velkokapacitních ocelových zásobníků, důkladně zabezpečených nejen proti požáru, ale i případnému teroristickému útoku. Centrální tankoviště je využíváno také jako dočasný mezisklad pro ropu z ropovodů IKL i Družba a k míchání různých druhů ropy.

Kudy vede do Česka plyn? Opět hlavně z Ruska

Podobně jako ropa, i zemní plyn se do České republiky dostává především z Ruska. Přibližně čtvrtina naší celkové spotřeby k nám pak proudí z Norska.

Na českém území se nachází téměř 2 500 kilometrů tranzitní plynovodné sítě, která dodává plyn například do Německa, Rakouska nebo Itálie. Ze systému dálkové přepravy se zemní plyn dostává do vnitrostátních plynovodů přes hraniční předávací a regulační stanice, které snižují tlak plynu na požadovanou hodnotu. Celková délka vnitrostátních plynovodů, které dodávají plyn téměř 3 miliónům koncových odběratelů, přesahuje 1 000 kilometrů.

Nedílnou součástí vnitrostátní distribuční soustavy zemního plynu je i 5 kompresních stanic, které udržují v potrubí tlak potřebný k prouděním plynu. Zatímco v nízkotlakových plynovodech nepřekročí tlak plynu hodnotu 0,05 baru, ve vysokotlakové rozvodné síti je plyn poháněn pod tlakem až 100 barů.

Rozdílnou spotřebu plynu v průběhu roku řeší zásobníky

Spotřeba plynu v České republice je v letních měsících čtyřikrát až pětkrát nižší než během zimního období. Tento problém pomáhají řešit sezónní zásobníky plynu, do nichž je během léta vtlačován plyn, který se pak v topné sezóně odtěžuje zpět do plynárenské soustavy. Ke krátkodobému vyrovnání výkyvů spotřeby plynu pak slouží špičkové zásobníky, které dokážou flexibilně vykrýt několikadenní zvýšenou poptávku.

Potřebujete pomoc? Zavolejte nám, nebo napište email.

tel.: 255 707 099 / e-mail:  info@epet.cz / využijte sekci pro zákazníky