Odkud k nám proudí fosilní paliva: Znáte ropovody a plynovody v ČR?
Datum vydání: 17. 6. 2019
Z Ruska na naše území každoročně doputuje 5 miliónů tun ropy a 6 miliard kubických metrů zemního plynu, což pokrývá většinu české spotřeby těchto fosilních paliv. Kromě východu k nám však ropa a zemní plyn proudí také ze západní a severní Evropy.
Vedení ropovodní a plynovodné sítě do značné míry předurčuje, na jakých státech je Česká republika ekonomicky závislá. I proto je strategicky výhodné, že se na naše území dostává ropa dvěma různými cestami – starším ropovodem Družba a novějším ropovodem IKL.
Družba aneb přátelství České republiky s Ruskem
Se svými 5 100 km je nejdelším ropovodem na světě a jeho název je ruským výrazem pro přátelství. Ropovod Družba začíná v jihovýchodní části evropského Ruska a v Bělorusku se rozděluje do dvou větví. První z nich vede do Polska s Německem a druhá rozvádí ropu na Ukrajinu a do Maďarska, Slovenska a České republiky.
Družba začala na naše území přivádět ropu v 70. letech minulého století a před 20 lety se dočkala rozsáhlé modernizace. Českou republikou dnes vede 357 km ropovodu Družba, který nám ročně dodá přibližně dvě třetiny z celkového množství ropy spotřebovaném na našem území.
Ropovod IKL nás propojuje s Německem i s Jadranem
Po sametové revoluci se začaly objevovat snahy o snížení ekonomické závislosti Československa na Rusku. Ty vedly ke stavbě ropovodu IKL, který je napojen na ropovod TAL, dopravující ropu z italského přístavu Terst. Českou republikou dnes prochází 168 km ropovodu IKL, což je přibližně polovina jeho celkové délky.
Název IKL je tvořen počátečními písmeny měst Ingolstadt, Kralupy nad Vltavou a Litvínov, které měl ropovod podle původních plánů spojovat. Nakonec však vede z německého Vohburgu an der Donau do Nelahozevsi poblíž Kralup nad Vltavou.
V Nelahozevsi se nachází i Centrální tankoviště, sloužící především ke skladování strategických zásob ropy, které by pokryly naši spotřebu v případě přírodní katastrofy nebo jiné nečekané situace. V areálu se nachází celkem 16 velkokapacitních ocelových zásobníků, důkladně zabezpečených nejen proti požáru, ale i případnému teroristickému útoku. Centrální tankoviště je využíváno také jako dočasný mezisklad pro ropu z ropovodů IKL i Družba a k míchání různých druhů ropy.
Kudy vede do Česka plyn? Opět hlavně z Ruska
Podobně jako ropa, i zemní plyn se do České republiky dostává především z Ruska. Přibližně čtvrtina naší celkové spotřeby k nám pak proudí z Norska.
Na českém území se nachází téměř 2 500 kilometrů tranzitní plynovodné sítě, která dodává plyn například do Německa, Rakouska nebo Itálie. Ze systému dálkové přepravy se zemní plyn dostává do vnitrostátních plynovodů přes hraniční předávací a regulační stanice, které snižují tlak plynu na požadovanou hodnotu. Celková délka vnitrostátních plynovodů, které dodávají plyn téměř 3 miliónům koncových odběratelů, přesahuje 1 000 kilometrů.
Nedílnou součástí vnitrostátní distribuční soustavy zemního plynu je i 5 kompresních stanic, které udržují v potrubí tlak potřebný k prouděním plynu. Zatímco v nízkotlakových plynovodech nepřekročí tlak plynu hodnotu 0,05 baru, ve vysokotlakové rozvodné síti je plyn poháněn pod tlakem až 100 barů.
Rozdílnou spotřebu plynu v průběhu roku řeší zásobníky
Spotřeba plynu v České republice je v letních měsících čtyřikrát až pětkrát nižší než během zimního období. Tento problém pomáhají řešit sezónní zásobníky plynu, do nichž je během léta vtlačován plyn, který se pak v topné sezóně odtěžuje zpět do plynárenské soustavy. Ke krátkodobému vyrovnání výkyvů spotřeby plynu pak slouží špičkové zásobníky, které dokážou flexibilně vykrýt několikadenní zvýšenou poptávku.
