František Křižík: Geniální český elektrovynálezce neměl ani maturitu
Datum vydání: 6. 3. 2020
Od smrti Františka Křižíka uplynulo již více než 80 let, přesto zůstává jedním z našich nejlepších a nejoceňovanějších vynálezců.
František Křižík je neznámějším českým průkopníkem v oblasti elektřiny a za svého života zažil řadu úspěchů, ale také několik pádů. Nejvýznamnější objevy učinil v oblasti elektrotechniky, a proto se mu také přezdívalo Český Edison.
Z chudé ševcovské rodiny až na České vysoké učení technické
František Křižík se narodil v roce 1847 v pošumavské Plánici do rodiny chudého ševce. Rodiče mu ale chtěli dopřát vzdělání, které sami neměli, a tak ve 12 letech odešel studovat do Prahy. Byť školu absolvoval, nemohl si dovolit složit poplatek za maturitu, a tak zkoušku neabsolvoval.
Talentu Františka Křižíka si však povšiml profesor technické univerzity a František nastoupil na ČVUT, které i zdárně dokončil.
Zlomem v kariéře byla návštěva světové technologické výstavy
První vydělané peníze použil František Křižík na cestu do Paříže a návštěvu světové výstavy technologických novinek. Tam ho zaujala elektrická oblouková lampa a myšlenka na elektrické osvětlení nedala mladému vynálezci spát.
O 2 roky později, v roce 1880, tak byla na světě nová oblouková lampa, kterou si nechal patentovat právě František Křižík. Vylepšení spočívalo v elektromagnetickém zařízení na bázi dvou cívek, které v lampě udržovalo stálý jednosměrný proud.
Ještě ten samý rok vybavil Křižík osvětlením papírny plzeňského podnikatele Pietta, který se stal posléze jeho obchodním partnerem a pomohl mu uvést obloukové lampy na český i zahraniční trh.
Na akademickém poli sbíral úspěchy, v podnikání se příliš nedařilo
Ohromným úspěchem Františka Křižíka bylo vítězství na další světové výstavě, kde dokonce porazil žárovku svého současníka T. A. Edisona. Jako podnikatel byl ale Křižík v úzkých a první zakázky přinesl až rok 1887, kdy vybavil pouličním osvětlením Jindřichův Hradec a Písek.
Elektrická technika v Praze vytlačila koňské tramvaje
Dalším velkým snem Františka byla elektrická tramvajová trať v Praze, která měla vytlačit tehdejší koněspřežné dráhy. Což se skutečně podařilo. Nejprve, v roce 1891, zkonstruoval krátkou trať na Letné a v roce 1896 propojil elektrickou tramvají Vysočany a Libeň s Karlínem. O rok později tuto trať prodloužil přímo do Prahy, do ulice Na Florenci. V roce 1891 navíc osvítil i známou Křižíkovu fontánu na holešovickém výstavišti v Praze.
František Křižík se v této době stal známým po celém světě a banky se jen předháněly, která mu poskytne úvěr na jeho projekty. Tou dobou ovšem na trh vstoupil velký Křižíkův konkurent, Emil Kolben. Křižík z tohoto boje vyšel jako poražený a jeho firmu posléze převzala tehdejší Pražská úvěrní banka.
Pocty Františku Křižíkovi přiznáváme i dnes
Za svého života obdržel František několik řádů: stal se císařským radou, doživotním členem Panské sněmovny a pyšnil se i čestným doktorátem. Dnes můžete navštívit muzeum v Plánici – rodném městě Františka – a jeho jménem je pojmenována také řada ulic i stanice metra B, Křižíkova. Stanice metra se nachází pod pražskou stejnojmennou ulicí, po níž kdysi vedla Křižíkova trať z Prahy do Libně.
