Střídavý proud na české železnici: Efektivnější provoz i spojení s Evropou
Datum vydání: 20. 6. 2019
Ačkoliv je dnes přibližně polovina elektrifikovaných železničních tratí v České republice napájena stejnosměrným proudem, během příštích několika desítek let bude veškerá vlaková síť na našem území převedena na proud střídavý. Kromě zefektivnění provozu vnitrostátních vlaků tak dojde i ke zjednodušení železniční dopravy napříč Evropou.
Dlouhodobý projekt přechodu tratí v severní části naší republiky na střídavý proud bude zahájen roku 2022 a potrvá přibližně 30 let. Protože budou práce probíhat postupně, získají všichni dopravci dostatek času na obměnu svého vozového parku.
Proč dnes jezdí sever Česka na stejnosměrný proud a jihozápad na střídavý?
Vzhledem k velikosti našeho území je spíše raritou, že u nás z historických důvodů fungují dvě napájecí soustavy. Když po druhé světové válce započala elektrifikace trati z Prahy do Košic stejnosměrným proudem o napětí 3 000 voltů, brzy se ukázalo, že má toto napájení řadu nevýhod. Jihozápadní část našeho území se proto začala od Plzně elektrifikovat moderněji – střídavým proudem o napětí 25 000 voltů.
Celé české území tak dnes dokážou projet pouze speciální vícesystémové lokomotivy, které se umí přizpůsobit oběma typům napájení. Podobná situace je i v několika dalších evropských zemích, jejichž vlády taktéž plánují sjednocení celého napájecího systému.
V čem vyhrává střídavý proud nad stejnosměrným?
Ve srovnání s lokomotivami využívajícími stejnosměrný proud jsou lokomotivy na střídavý proud technologicky složitější, dražší a kvůli vlastnímu transformátoru i těžší. Jejich provoz a údržba je však výrazně efektivnější a levnější.
Napájení střídavým proudem umožňuje větší zatížení tratí, provoz výkonnějších a rychlejších vlaků a tím i navýšení kapacity železniční dopravy. Dráty vedoucí střídavý proud navíc méně namrzají, takže se lépe hodí pro celoroční provoz vlaků v našich zeměpisných šířkách.
A proč je infrastruktura potřebná pro provoz vlaků napájených střídavým proudem méně finančně nákladná? Pro střídavou napájecí síť postačují tenké dráty, na které se nespotřebuje tolik mědi, a zároveň není nutné stavět podpěrné ocelové konstrukce příliš blízko u sebe. Na trati se střídavým proudem je navíc zapotřebí méně napájecích stanic, než je tomu v případě provozu na stejnosměrný proud.
Přechod na střídavý proud začne na Moravě a skončí v Praze
Během rozsáhlé přestavby elektrické sítě, plánované na příštích několik desítek let, dojde k přeměně napájení na 1 738 kilometrech železniční trati.
Postupný přechod na střídavý proud bude zahájen na severovýchodě České republiky. Nový systém tam naváže na tratě na Slovensku, na jehož území už bylo přepínání na střídavý proud zahájeno. První proměněnou českou tratí bude 44 kilometrů dlouhý úsek mezi Nedakonicemi a Říkovicemi na trase spojující Břeclav s Přerovem, který by měl přejít na střídavý proud do srpna 2022.
Další práce pak začnou na severozápadě Čech a skončí v Praze a jejím okolí, kde bude modernizace železničních tratí nejnáročnější.
Všechny dopravce čeká obměna vozového parku
Kromě proměny napájecích systémů a modernizace tratí bude nedílnou součástí plánovaných změn i obměna vozového parku všech železničních dopravců. Jelikož bude přechod celé české železniční sítě na střídavý proud probíhat přibližně 30 let, budou mít dopravní společnosti dostatek času na to, aby zmodernizovaly svůj vozový park.
České dráhy budou muset upravit přibližně 230 lokomotiv, což je více než polovina elektrických vlaků, které náš státní dopravce vlastní. S novým typem napájením se musí postupně vypořádat i soukromé dopravní společnosti – například Leo Express dnes disponuje pouze lokomotivami na stejnosměrný proud a proměnou bude muset projít i většina lokomotiv RegioJetu.
