Těžba uhlí: Historie v ČR a ve světě
Datum vydání: 16. 2. 2022
Uhlí je nerostná surovina, která patří mezi fosilní paliva. Jeho těžba má v České republice dlouholetou tradici. Díky významným zásobám tohoto nerostu byla ČR vždy soběstačná a nezávislá na dovozu z jiných zemí. V posledních letech se ale celý sektor potýká s mnoha problémy. Těžba se stala neekonomickou a nevyhovuje ekologickým standardům dnešní doby. Proto se těžba uhlí nejen v ČR, ale i v Evropě nezadržitelně blíží ke svému konci.
Historie těžby uhlí v ČR
První archeologické důkazy o využívání tohoto nerostu sahají na našem území až do pravěku. Masovější poptávka po uhlí ale přišla až s potřebou nahradit dřevo jako surovinu, tedy v dobách průmyslové revoluce v 18. a 19. století.
Skutečné pravidelné dolování však začalo až v druhé polovině 19. století s rozvojem železáren a výstavbou železnic, přičemž ložiska v severozápadních Čechách a ve Slezsku patřila mezi ty nejdůležitější. Dobu největší slávy celé odvětví těžby uhlí zažilo v dobách Československého státu. Horníci tehdy vydělávali zhruba dvouapůlnásobek tehdejšího průměrného příjmu. Největší objem vytěženého uhlí pak připadá na 70. a 80. léta minulého století.
Masový útlum přišel po pádu komunistického režimu v roce 1989, kdy těžba uhlí spadla o desítky procent. Od té doby navíc roste tlak na ochranu životního prostředí a zelenou ekonomiku. Uhelná komise proto v roce 2020 doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2038. O jeho úplném konci se ale stále jedná a je možné, že přijde ještě dříve. Aktuálně je v ČR z těžby uhlí vyrobeno okolo 50 % elektrické energie.
Těžba černého uhlí v ČR
Černé uhlí se v České republice těží v hlubinných dolech. V současné době těží černé uhlí pouze firma OKD, a to v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi. Dříve fungovaly také doly na Kladensku a Plzeňsku, které jsou již vytěženy a v Rosicko-oslavanské pánvi na jižní Moravě.
Těžba hnědého uhlí v ČR
Hnědé uhlí se dnes v Česku těží pouze povrchově, a to v Severočeské pánvi a ve východní části Sokolovské pánve. Uhlí vytěžené v těchto lomech zásobuje uhelné elektrárny, které jsou zdrojem přibližně 40 % elektrické energie vyrobené v Česku. Hlubinná těžba hnědého uhlí v ČR skončila v roce 2016 v posledním hnědouhelném dole v Mostecké pánvi.
Těžba uhlí v Evropě
Černé i hnědé uhlí se mimo ČR těží pouze v Polsku a Rumunsku. V západních zemích Evropy totiž najdeme hlavně ložiska černého uhlí. Střední a jihovýchodní Evropa má oproti tomu bohaté zásobárny hnědého uhlí. K největším producentům těžby uhlí v EU patří Německo, Polsko, Řecko, Bulharsko a Česká republika. Například v Polsku je okolo 80 % veškeré elektřiny vyrobeno z uhlí.
Podobně jako v České republice, i v Evropě přišel rozmach těžařského průmyslu v dobách průmyslové revoluce, tedy v 18. a 19. století. Masový útlum pak nastal po roce 1990. Tehdy těžilo uhlí 14 členských států EU, v roce 2019 už jen 6. V celé Evropské Unii se momentálně řeší odklon od těžby uhlí, který by měl přijít do roku 2030.
Těžba uhlí ve světě
Mimo Evropu jsou největšími producenty Čína, Indie, USA, Indonésie, Austrálie a Rusko. Celosvětová těžba uhlí značně rostla především mezi lety 2000 a 2012. Svého vrcholu pak dosáhla v roce 2014.
Od té doby se sice produkce mírně snížila, nicméně USA, Čína a Indie v následujících letech nadále počítají s uhlím jako s dominantním zdrojem pro výrobu energie. Všechny ze zmíněných zemí ale investují i do obnovitelných zdrojů a uhlíkově neutrální plánují být zhruba do roku 2050.
